Laviny, jak se chovat, co s sebou atd.

Laviny

Pár dlouhých oblouků v prašanu, jízda na volném svahu daleko od všech sjezdovek i lidí, to je lákavý zážitek pro každého snowboardistu nebo lyžaře. Zcela jistě vám zvýší hladinu adrenalinu v krvi. A co taková lavina? Ujíždět před valící se masou sněhu a ujet, může být opravdu vzrušující. Ale co dělat, když se vám to nepovede? Dá se těmto situacím zabránit?

Prvořadé je kompletní vybavení. Možná ho nikdy nepoužijete, ale alespoň se v případě nouze nebudete fackovat a zachráníte život sobě nebo někomu jinému. Takže žádné machroviny dámy a pánové. Proto si krom svetru navíc do batohu přihoďte lavinový vysílač a vyhledávač, lopatu (ne tu co používáte doma na odhazování sněhu ale skládací), sondu a mobil, bivakovací pytel - žďárák (žďárský pytel). Nezapomeňte ani na lékárničku, izofolii, karabiny a smyčky.

Proč vám tady tohle všechno nutíme?

Jelikož v 1 % za tohle všechno bude hrozně moc rádi. A v 99 % případů nás budete proklínat, že ste měli těžší batoh. To však neznamená, že ho proto budete nechávat doma.

A jak s tím vším naložit?

Vyhledávače

Lavinové vyhledávače šíří elektromagnetické vlny o frekvenci 457kHz. Svým křikem jisté vlnění způsobujete taky, protože se ale v tomto případě uplatňuje krutý fyzikální zákon o šíření zvuku, ačkoliv vám budou zachránci stát nad hlavou a vy uslyšíte každé jejich slůvko, oni o vás nebudou mít ani potuchy. A navíc si voláním zbytečně spotřebujete kyslík. Vyhledávače seženete analogové a digitální. Analogové mají mnohem menší energetickou náročnost, ale oproti digitálním vás nezaměří s takovou přesností. Výhodou zase je, že jim nečiní potíže vyhledat vás i v hloubce pod 3metry. A jak s nimi zacházet?Naštěstí jsem neměl tu možnost vyzkoušet si to. Přesné informace vám jistě dají v obchodě nebo u horské služby. Proto jen pro představu.

Přístroj si připevněte na tělo. Nedávejte ho do batohu ani kapsy, mohl by se vám ztratit, když by jste se dostali do laviny. Pokud jste v roli zachránců, přepněte jej na příjímání signálu a držte jej ve vertikální poloze. Lavinou sjíždějte napříč asi ve vzdálenosti 40 metrů. Jakmile zachytíte signál, pokračujte ve směru jízdy a zvyšte citlivost tak, abyste stále slyšeli signál vysílače. Vydejte se nahoru kolmo ke svahu, pokud signál ztrácíte otočte se zpátky. Stále zvyšujte citlivost až do nejvyššího možného bodu. Pokud jej naleznete, oběť je od vás vzdálená nanejvýš dva metry.

Sonda

V tuto chvíli na scénu nastupuje vyhledávací sonda. Slouží k určení hloubky a polohy zasypaného. Měla by být dostatečně tuhá, lehké a levné sondy nedostanete přes tvrdší vrstvy sněhu, kevlarové se mohou zlomit. Sondování provádějte ve spirále nebo čtverci, na prudkých kopcích kolmo ke svahu.

Lopata

Není lopata jako lopata. A bez té lavinové jste doslova v háji. Zasypaného rukama nevyhrabete. Časté jsou druhy z plastu, plechové víc vydrží.

Pokud se vám povede uvězněného najít a když živý leží před váma, zjistěte jeho stav, zranění a jejich rozsah a poskytněte první pomoc. V lavině dochází velmi rychle k podchlazení, proto jej zabalte do izofolie. Je-li třeba, pomocí karabin a smyček budete schopni zraněného transportovat, je-li pomoc na cestě, přenechte to raději zkušenějším.

Co uvést když voláme o pomoc?

• 1. Kdo volá a vaše telefonní číslo
• 2. Kdo je postižený, počet postižených, pohlaví, jméno
• 3. Kde se nehoda stala – místo, významné orientační body, nadmořská výška, GPS
• 4. Kdy se nehoda stala
• 5. Druh postižení – mechanismus úrazu (pád, lavina...)
• 6. Stav postiženého – vědomí, dýchání, oběh, bolest,pohyblivost
• 7. Doplňující informace – aktuální podmínky, počasí
• 8. Zodpovědět všechny dotazy a zavěsit až jako poslední

To bychom měli základní popis, jak se zachovat ve stavu nouze. Nejlepší však je, předejít mu a eliminovat veškerá rizika. Že se v lese nesmí křičet, je známá věc, jak se chovat na svahu? Hlasité volání tady také nedoporučuji, ke stržení laviny to stačí. Jenže to je jeden z mála důležitých bodů.

Domácí příprava

Na internetu nebo telefonicky si zjistím aktuální lavinovou situaci a předpověď počasí. Zkontroluji funkčnost veškerého vybavení a nic doma nezapomenu. Naplánuji si přesnou trasu, zjistím její obtížnost a přizpůsobím ji sobě i kamarádům. Nikoho nepřeceňuju! Akci nahlásím horské službě.

Těsně před túrou je dobré vše znovu zkontrolovat, zejména vyhledávač, stav jeho baterií a spolehlivost. Po celý čas ho nechávám zapnutý. Sleduju bedlivě počasí, které je na  horách jako na houpačce. Nikdy není pozdě vrátit se. Také se vyhněte místům s hlubokým sněhem alespoň 3 dny po sněžení, stejně tak místům kde jsou tzv. polštáře na závětrných svazích. Během výstupu dbám na kondici a stav ostatních. Při vstupu do ohroženého terénu:

• Odjistím všechny bezpečnostní řemínky na vázání, batohu, pokud jste lyžař mějte hůlky volně v ruce.
• Pořádně se oblečte
• Udržujte mezi sebou bezpečnou vzdálenost, snížíte tím riziko postihnutí více osob.

Sjíždějte stejnou trasu, jakou jste použili pro výstup. Terén máte lépe zmapovaný. Důležité je, umět rychle a efektivně zacházet se záchrannými pomůckami, pokud nemáte zkušenosti vybírejte lehké a bezpečné trasy. Hlavně nebuďte velcí individualisti, to znamená, nikdy se do hor nevydávejte sami. To se dělá jenom v amerických filmech :-).

Co když se to vážně utrhne?

Snažte se ujet šikmo svahem dolů. Ocitnete-li se v hlavním proudu, jste už v pěkné kaši. Představte si, jak lavina klátí vzrostlé stromy, třeba vás to popožene. Pokud ne, máte smůlu a zbývá vám pár věcí:

• Napodobovat pohyb podobný plavání a snažit se odkutálet z hlavního proudu (upřímně, nevím jestli je tohle dost dobře možné, vy jste David, lavina Goliáš)
• Jestli cítíte, že už jste prostě „v tom“ a přesto jste neztratili vědomí nebo nějaké části těla, utvořte si dlaněmi před obličejem vzduchovou kapsu a pokuste se  stočit do klubíčka. Bude-li na váš hrudník tlačit masa sněhu, sníží se vám dýchací plocha.
• Doufejte, že vás zachrání

Jaké jsou vaše šance?

V 1. minutě umírá 7 % postižených, většinou na následky úrazu. Proto je důležitá dobrá helma.

Prvních 18 minut je rozhodujících. Pokud nejste lavinou příliš omlácení, přežijete. Šance je 90 %. Zde je to závod s časem. Parťáci by vás měli v tomto úseku najít a vykopat. Pokud ne, dostáváte se do fáze dušení mezi 18. a 35. minutou. Což už je vážně o život. Přežívá asi jen 30 % zasypaných. Důležitá je vzduchová kapsa, volné dýchací cesty. Tělo se navíc začíná podchlazovat. Při vyprošťování se snažíme vzduchovou kapsu nepoškodit a okamžitě uvolnit dýchací cesty.

V 35. až 90. minutě máte šanci spatřit světlo světa jen díky dostatečně velké vzduchové kapse. Zvyšuje se riziko podchlazení. V této chvíli často přichází pomoc záchranářů. Postiženého je důležité vyprostit opatrně a pomalu.

Pokud si myslíte, že 90 minut v lavině je slušný čas a přežijete, jste na  omylu. Od této chvíle umírá 97 % uvězněných. Tak co, stále se chcete vydat na volné horské pláně? :-)

U toho, který stráví v lavině 2 hodiny a žije, je dost velká pravděpodobnost, že v tomto stavu ještě nějakou chvíli vydrží. Zřejmě se nachází na povrchu laviny, jeho vzduchová kapsa je spojená s venkovním prostředím. Snižuje se i šance podchlazení.

A poslední možnost: Najdou vás až na jaře:-)

Na závěr

Přečtením tohoto článku samozřejmě nejste okamžitě způsobilí k podobné akci. Nejlépe je informovat se u horské služby, projít potřebnými kursy.

Takže hodně zdaru a málo lavin, přátelé.