Snowboard a zajímavosti o něm

Snowboarding se řadí k nejrychleji se rozvíjejícím sportům na světě. Toho si snadno všimnete na horách, kde v současnosti jezdí prakticky stejné množství snowboardistů jako lyžařů. Ještě před čtyřmi či pěti lety lyžaři několikanásobně převažovali. Kam až vlastně sahají kořeny snowboardingu, který dnes tak úspěšně vytlačuje tradiční lyže?

Snowboard je pro nás dnes už naprostou samozřejmostí, ale víte, kdy začala jeho masová výroba? Kdo vlastně snowboard vymyslel? Asi vás překvapí, že historie snowboardingu sahá až do roku 1914, USA. Roku 1981 se poprvé snowboard objevil v Evropě - ve francouzských Alpách.

.::Historie ve světě::.

1914 - možná je pravda, že začátkem minulého století jezdil rakušan Toni Lenhardt v Alpách na svém Monogleiteru a můžeme ho považovat za snb-prapředka.

1929 - možná sahá historie snowboardingu jen do dvacátých let, kdy američan M. J. Burchett vyřízl z dřevěné desky širokou lyži a nohy si k ní uvázal prádelní šňůrou, nebo řemeny z opratí. Faktem ale je, že po roce 1963 začali v USA experimentovat skateboarder Tom Sims a surfař Sherman Poppen s ruznými deskami, na kterých by se dalo jezdit v zimě na sněhu.

1965 - opravdovým začátkem je Snurfer, který ze dvou spojených lyží vyrobil Poppen pro svoji dceru Wendy. Jezdec stál na desce navolno a metr dvacet dlouhé prkno „řídil“ šňůrou zakotvenou ve špičce. Protože mnoho přátel Snurfer obdivovalo, nechal si ho Poppen patentovat a práva na výrobu prodal kuželkářské firmě Brunswick. Přestože byl považován za hračku pro děti, měl obrovský komerční úspěch a v prvních letech výroby se ho prodalo (po 15-ti dolarech) přes půl miliónu kusů. Od roku 1968 organizoval Poppen v Michiganu snurferské závody. Na těch se začal objevovat i Jake Burton, který od roku 1972 jezdil na snurferu s vázáním z gumových pásků.

1969 - v New Jersey se experimentátor a jezdec na bufetových podnosech Dimitrij Milovich setkal se surfařem Waynem Stovekinem, který mu předvedl první nákresy snowboardů s konstrukčními prvky vycházejícími z výroby surfů a lyží. Milovich pracoval dál na vývoji laminátové desky, kterou si nechal jako základ snowboardů v roce 1973 patentovat. Po velkém ohlasu článků o nových zimních sportech v časopisech Powder a Playboy založil firmu Winterstick. V Utahu začal vyrábět z polyesteru dva základní modely - s kulatým a vlaštovčím „ocasem“. Těch produkoval asi 100 kusů ročně. Po roce 1978 prodával Milovich snowboardy v jedenácti státech USA. V zimě 1981 se jeho týmoví jezdci objevili ve francouzských Alpách. SwallowTail získal Regis Rolland, který začal jezdit v produkcích lyžařských filmů a předvedl tak snowboarding Evropě.

V letech 1969 - 1972 se pokoušel získat patent na obdobu Snurferu Bob Weber. Jeho 90 cm dlouhý Skiboard z polyetylénu opatřil později „protiskluzným“ povrchem z koberce a hliníkovými hranami Tom Sims.

1977 byl rok pro snowboarding průlomový. Jake Burton vyhrál snurferské závody na vlastním prkně vyrobeném z laminovaného dřeva, s vázáním z gumy. V témže roce představil ve Vermontu kolekci moderních prken Backhill v ceně 88 dolarů. Tom Sims mu konkuroval se snowboardy vlastní značky za 40 dolarů. Jeho spolupracovník - Chuck Barfoot vyrobil v roce 1978 první snowboard ze sklolaminátu a později založil vlastní firmu. Mike Olsen přihlásil do školní soutěže vlastnoručně vyrobený snowboard a dál experimentoval až do roku 1984, kdy založil společnost Gnu.

1980 - lyžařskou technologii P-Tex zavedli do výroby snowboardů firmy Burton, Sims a Winterstick. Burton ovládal trh na východním pobřeží a orientoval se na alpský styl, Sims podnikal na západním pobřeží a dával přednost freestylu, Winterstick měl nejblíže k freeringu a jeho prkna byla ideální pro jízdu v hlubokém prašanu. Po komerčním úspěchu v USA se firmy snažily proniknout i na evropský trh. V té době koupil stagnující značku Snurfer Chris Sanders, který začal vyrábět snowboardy Avalanche a v roce 1982 už prodával tři modely z moderních laminátů.

1983 - první pevné plastové vázání Jeffa Grella bylo navrženo pro freeriding podle skeletu lyžařských bot. V rámci mistrovství na Lake Tahoe zorganizoval Sims první závody na halfpipe. Ty ovšem bojkotoval tým Burton, protože prý: „takový styl jízdy nemá se snowboardingem nic společného“.

1984 - zatím jediná firma v Evropě (HoogerBooger) vyráběla race boardy s asymetrickou patou. Evropská scéna se orientovala spíše na alpské disciplíny, prkna měla tvrdá vázání pro lyžařské boty. Na trhu se zásluhou surfařské značky Ocean Pacific objevilo speciální oblečení pro snowboarding.

1985 - Sims představil první freestylový model snowboardu pro jezdce Terryho Kidwella. Americké pojišťovny ve strachu ze „sebevražedného“ sportu stále omezovaly jeho rozvoj. Jen 7% lyžařských středisek v USA povolilo na sjezdovkách jízdu na sněžném prkně. V Alpách honili hodného lyžaře Jamese Bonda (A Wiev to a Kill) zlí banditi na snowboardech.

1987 - Chuck Barfoot začal vyrábět double-kick snowboard se stejným tvarem špičky a paty.

1988 - dlouholetý konkurenční boj Burtona se Simsem vyvrcholil sporem o Graiga Kellyho. Bývalý člen Simsova týmu mohl jezdit pouze na neznačkových prknech a po soudním vyrovnání přešel do týmu Burton.

.::Historie snowboardu u nás::.

1981 Luděk Váša uvedl snowboarding do Československa. U prvních snowboardů byla základem silná betonářská překližka (později slabá buková), která se ve vrstvách s laminátem lepila v primitivních formách. Většinou se s rozměry a materiály immprovizovalo. Vášovy plánky se půjčovaly po celé republice. První modely snowboardu, včetně loga, byly okopírované Burtony, s výřezem do vlašťovky na patě. Vázání se vyrábělo z kůže nebo gumy. Buď se noha volně zasunula do kapsy jako na vodních lyžích, nebo přivazovala řemínky. Jezdilo se většinou v prašanu, protože na tvrdém sněhu se prkno nedalo ovládat. Po stranách na patě a uprostřed za vlašťovkou trčely totiž ze skluznice tři (1 - 2 cm vysoké) nože, které „držely stopu“.

1984 Od tohoto roku se pravidelně jezdilo mistrovství ČSSR.

1986 V mládežnických časopisech se občas objevily články o „sněžných prknech“, o stylu jízdy, výsledky závodů, ale i návody na výrobu. O snowboardingu toho z ciziny už prosáklo tolik, že snowboardy vypadaly pořád lépe. Scéna se rozšířila, na hory jezdilo se snowboardem čím dál víc lidí. Československá televize uvedla památnou reportáž o výrobě snowboardu a následný rozhovor Přemka Podlahy s Luďkem Vášou v Receptáři nejen na neděli.

1988 5. března se uskutečnily závody SkolHo'88, v Černé Říčce v Jizerkách. Obří slalom a speciál se jely po dvou kolech za asistence kamer Československé televize. Na jaře se vydali extrémní jezdci do extrémních podmínek v rumunských Transylvánských Alpách.

1989 Došlo k rozsáhlé medializaci snowboardingu, kupodivu už bez souvislosti se skateboardingem, zato v ideologickém stylu Svazu mládeže. Mistrovství ČSSR proběhlo na Klínovci, s mezinárodní účastí a báječným počasím.

1990 Po změně režimu nabral rozvoj snowboardingu vyšší obrátky. Firmy už podnikaly oficiálně, i mimo snowboardovou scénu se natrhu objevovalo dost potřebných věcí. Na jaře se náhradou za neuskutečněné zimní závody jel ojedinělý slalom na umělé sjezdovce v Praze na Proseku.

1991 Tým firmy Rook vyrazil do Nepálu, do Himálají. Na snb campu v Tatrách zazářil roller David Horvát a zastínil tak i účast hlavní hvězdy - Graiga Kellyho.

Snowboarding zaznamenal jako jeden z mála sportů během poměrně krátké doby obrovský posun. Od amatérských pokusů s vodními lyžemi k moderním technologiím a marketingovým strategiím. Ale i přes obrovský komerční úspěch v něm pořád zůstává, jako na úplném začátku, ta zásadní radost z ježdění!

Od roku 1998 je Snowboarding olympijská disciplína.